Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

Když jsem si Puničku přivezla, měla jsem hroznou radost...Prostě už jsem měla svýho koníka..jenže postupem času mě začalo štvát, jak mě vůbec nerespektuje a jak si ze mě občas "dělá srandu" a tak jsem si řikala, že by možná pomohlo PNH, o kterym jsem ale moc nevěděla....Začala jsem tak hledat na internetu vše o Pnh a našla jsem popisy 7 her atd. , tak že to zkusim...Šla jsem pro Puničku, došla s ní ke kruhovce, pustila ji a v tu chvíli vystřelila a běhala dokolečka dokola jako praštěná a vůbec nešla nijak zastavit, tak jsem prostě musela odejít....no nic...tak takhle by to asi nešlo, takže jsem se s mamkou o tom bavila a scháněla jsem opět na internetu někoho, kdo by mě naučil základům PNH, pár lidí jsem našla, ale mamka to za mě vyřešila a kontaktovala paní Petru Dvořákovou(Klusákovou)...Kurz jsem dostala k 15 narozeninám a jak se ukázalo, byl to super dárek! Moc jsem si ten tejden užila, našla nové kamarády a hlavně se toho spoutu naučila! Bylo to fakt super, jen jsem se bála, že až se vrátím na ranč, Puničku to nebudu umět naučit, protože jsem se u Péťi učila na jejích konících, kteří už to uměli....Ale bála jsem se zbytečně, jak se potom ukázalo.Punička se změnila a naučit jí 7 her nám netrvalo ani 14 dní a pak už jsem nevěděla co mám pro ní vymyslet, přecházení plachty, ježdění bez ničeho, couvání a vysílání do přívesu....prostě už nevim co mám vymyslet, takže ted jsme už trochu odbočily a učím Puničku uklánět se, klekat a hlavně úúúúsměv :D Takže Péťe za to moc děkuju, protože moc pomohla mě a Puničce ...

Pár fotek: